Přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům vyžaduje obrovské množství vzácných kovů. Samotná recyklace nebude stačit k udržení potřebného množství materiálů. Abychom snížili poptávku, musíme zvýšit sdílení, opětovné použití a upřednostňovat dlouhou životnost.
Tento text je (téměř automatickým) překladem článku 3 circular economy approaches to reduce demand for critical metals z 18. července 2022 na serveru Weforum. Plně s ním souzním, považuji v něm uvedené informace za důležité a proto jsem si jej pro lepší šíření v našich končinách dovolil přeložit.
Potřebujeme revoluci v oblasti čisté energie, a to hned. Tento přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie však bude potřebovat velké zásoby strategických kovů, jako je například kobalt, lithium nebo nikl. Nedostatek těchto vzácných nerostů by mohl zvýšit náklady na technologie čisté energie.
Jednou ze zřejmých cest je těžit více primárního materiálu, ale to s sebou nese vlastní náklady a potenciálně nezamýšlené důsledky. Dalším často diskutovaným řešením je více recyklovat a využívat kovy, které jsou již v oběhu. Komplikací je, že v současné době nemáme v oběhu dostatek kovů, a dokonce i při zohlednění recyklace se předpokládá, že produkce nerostných surovin vzroste téměř o 500 %. Jak bychom tedy měli postupovat?
Plně oběhové hospodářství je mnohem víc než jen recyklace; je to zachování materiálů v jejich nejvyšší hodnotě. Je čas podívat se za hranice oběhového hospodářství materiálů. Tyto tři změny v myšlení mohou pomoci snížit poptávku po kritických kovech.
1.Přejít od vlastnictví k používání
Buďte upřímní, pravděpodobně máte alespoň jeden starý mobilní telefon zastrčený na dně šuplíku. Možná také nepoužívaný pevný disk, který zabírá místo. Nejste v tom sami. Průměrný osobní automobil nebo dodávka v Anglii jezdí jen 4 % času. 39 % pracovníků na celém světě má notebook a mobilní telefon poskytnutý zaměstnavatelem, ačkoliv většina z nich již má osobní telefon.
To vůbec nešetří zdroje. Větší sdílení může snížit vlastnictví nepoužívaných zařízení, a tím i spotřebu materiálu. Platformy pro sdílení automobilů, jako jsou Getaround a BlueSG, se již této příležitosti chopily a nabízejí vozidla, u nichž se platí za každou využitou hodinu.
Abychom umožnili širší přechod od vlastnictví k užívání, musí se změnit i způsob navrhování věcí a systémů. Například sdílení automobilů umožňují nové funkce odemykání bez klíče. Stejně tak je potřeba uživatelských profilů, které rozlišují pracovní a osobní použití na stejném zařízení, aby se snížil počet zařízení na osobu. Pro tento přechod je zásadní proces návrhu, který se zaměřuje na naplnění základní potřeby namísto návrhu pro nákup produktu. Takové myšlení je nutné pro změnu designu měst, aby se snížil počet soukromých vozidel a dalších způsobů používání.
2. Preferovat dlouhou životnost
Kdo by nechtěl co nejlépe využívat každodenní výrobky, jako jsou pračky a stále častěji domácí solární panely? Zvýšení životnosti výrobku může přinést významné dividendy. Udržování chytrého telefonu po dobu pěti let namísto tří snižuje jeho roční uhlíkovou stopu o 31 %.
Problém je v tom, že společnosti vyrábějící výrobky jsou motivovány k tomu, aby prodávaly více, a ne k tomu, aby navrhovaly výrobky s ohledem na dlouhou životnost. Zatímco někteří výrobci produktů přecházejí na modely předplatného, které odměňují dlouhou životnost, větší příležitost se skrývá v obchodních platformách.
Zákazníci dnes mohou vyhledávat výrobky podle ceny, značky, barvy, technických specifikací a stále častěji i podle tvrzení o udržitelnosti. Trvanlivost se musí stát také jedním z prvků. Výběrový e-shop Buy Me Once nabízí pouze výrobky, které vydrží po celou dobu životnosti. Jejich zákazníci tak kromě ekologických výhod šetří i čas a peníze. Než však budeme moci trvanlivé výrobky snadno porovnávat a vybírat, je zapotřebí více údajů a konzistentních ukazatelů trvanlivosti.
3. Vdechnout věcem druhý život
Co když už něco nelze používat k účelu, ke kterému to bylo původně prodáno? Když se vymění baterie elektromobilu, může mít ještě až 80 % zbývající kapacity. Vysloužilé baterie elektromobilů již byly znovu použity například k napájení pouličního osvětlení či stadionu. Společnost General Motors začíná navrhovat baterie s ohledem na snadný přechod k druhému životu. Repasovaná spotřební elektronika se pomalu dostává do módy díky začínajícím firmám, jako jsou Back Market a Refurbed.
Ve světě business-to-business přináší prodloužení životnosti repasováním přidanou hodnotu v podobě snížení nákladů a doby dodání. Repasování představuje pokročilejší činnost, kdy se obnovuje použité zařízení na jeho původní výkonnostní úroveň. U velkých investic, jako jsou větrné turbíny, může téměř zdvojnásobit návratnost původní investice prodloužením životnosti turbíny až o 20 let.
Zavedení většího počtu těchto cirkulárních modelů vyžaduje značné úsilí a změny našeho současného způsobu života. Přesto, pokud se nám nepodaří rychle snížit poptávku po kovech, budeme potřebovat další nové doly. Jejich těžba je označována za „slepou skvrnu“ přechodu na zelenou energii. Na souši je spojena se ztrátou biologické rozmanitosti, nadměrným využíváním vodních zdrojů, odpadem z hlušiny, pracovními a geopolitickými problémy. Objevuje se zájem o získávání těchto nerostů z hlubin moře, což se však neobejde bez dalších environmentálních rizik. Pokud se tam začne těžit, mohou vyhynout vědou dosud neobjevené druhy. Varuje před tím více než 100 organizací a více než 600 odborníků.
Velká část diskusí o otevírání nových dolů se odvíjí od nabídky a poptávky. Bílá kniha Světového ekonomického fóra z roku 2022 označila otázku „potřebujeme tyto nerosty?“ za jednu z mezer ve znalostech, které je třeba zaplnit, než bude možné rozhodnout o správě hlubinných nerostů.
Tento přechod k plně oběhovému modelu je nyní naléhavější než kdy jindy. Máme-li se posunout vpřed, musíme na systémové úrovni přehodnotit, kolik jich používáme, a také jak můžeme jejich používání snížit. Pokud se nám nepodaří dramaticky snížit současnou spotřebu kovů, debata a napětí ohledně hledání nových dolů nezmizí.