Uvědomil jsem si, že jsem zde ještě detailně nepsal o nejlepší funkci dnes už všech hlavních AI chatbotů – o funkci Deep Research neboli Hlubokém výzkumu, jak se jí říká v českém ChatGPT.
Není to funkce, kterou většina z nás využije každý den, ale když už se použije, může ušetřit mnoho a mnoho hodin času a přinést opravdu užitečné informace. Špatně se ale popisuje, protože na ukázání jejich schopností je fajn mít nějaké náročné téma, kterému ale alespoň trochu rozumí každý čtenář a je tak schopen posoudit přínos.
Tento týden opět školím u mého oblíbeného klienta v Rychnově nad Kněžnou a nejspíš proto, že jsou zítra volby, padl dotaz na AI, koho volit a to mi přišlo jako ideální úloha právě pro tuto funkci. V druhé části článku tak přináším porovnání jednotlivých AI nástrojů, jak si v této otázce vedly. Nejdřív ale vysvětlení samotné funkce.
Co je to „Deep Research“
Funkce „Deep Research“ v češtině označovaná jako „Hluboký výzkum“ je obvykle dostupná volbou někde velmi blízko pole pro zadávání promptu (zde např. u ChatGPT) a alespoň v omezeném počtu i u bezplatných verzí. Jen u MS Copilota je dostupná jen u placené verze volbou Agent / Researcher z levého menu.
AI chatboty s funkcí „Deep Research“ nás posouvají od prostého vyhledávání k porozumění a syntéze. Místo seznamu odkazů vracejí ucelený, strukturovaný a srozumitelný text, který odpovídá i na složité otázky.
POSLEDNÍ TERMÍNY: 3× AI školení s dotací – pro začátečníky, pokročilé a firmy. Nově i pokročilé školení – GPT-5, automatizace (n8n), vibecoding…!
Chcete dostávat tyto články na e-mail, aby vám nic neuteklo?
Jde o posun od pasivního „repozitáře“ s uzávěrkou znalostí či nástroje pracujícího s jednotlivými podklady k dynamickému výzkumnému asistentovi. Ten zvládá řešit vzájemně provázané problémy a průběžně si klade doplňující otázky.
AI tak nenabízí jen přístup k modelu, ale celý postup: od pochopení záměru přes sběr a kritické hodnocení zdrojů až po srozumitelnou, lidsky napsanou výzkumnou zprávu. Automatizuje tím práci, která dříve patřila výhradně analytikům a rešeršistům.
„Deep Research“ není jednorázové vyhledávání, ale vícekrokový, částečně autonomní proces napodobující práci lidského badatele. V několika navazujících fázích promění složitý dotaz v přehlednou zprávu.
1. Dekompozice a plánování
Prvním krokem, který AI agent provede, je dekompozice a plánování. Namísto snahy zodpovědět složitou otázku naráz ji nejprve inteligentně rozloží na sérii menších, zvládnutelných podotázek, případně vytvoří podrobný, bodový plán výzkumu. Naopak zdánlivě velmi jednoduchou otázku může rozvést do komplexnějšího zadání. Z nejasného cíle se tak stává konkrétní a akceschopná strategie.
Přístupy jednotlivých nástrojů se zde liší. ChatGPT například často zahajuje proces doplňujícími otázkami, aby si ujasnil záměr uživatele a zajistil, že výsledný plán bude co nejpřesněji odpovídat potřebám. Tento přístup je přínosný (byť může na začátku mírně zdržet), zejména pro méně zkušené uživatele, protože včas odhalí chyby v zadání, jež by mohly vést k chybnému výstupu.
Jiný postup využívá Gemini – ten vygeneruje komplexní výzkumný plán, který si uživatel může před spuštěním prohlédnout a upravit. Uživatel tak může ověřit, že model pochopil zadání správně.
Některé nástroje se neptají a rovnou začnou tvořit výstup – méně zkušeným uživatelům lze proto doporučit, aby si nejprve nechali poradit s formulací svého zadání (promtu) u kteréhokoli dostupného asistenta.
2. Agentivní hledání, procházení a analýza zdrojů; sběr dat
Po schválení plánu následuje fáze autonomního sběru dat. Nejde o prosté vyhledávání, ale o iterativní, vícekolový proces, v němž agent systematicky prohledává desítky až stovky zdrojů – články, studie, reporty a také PDF dokumenty (které agent najde nebo které mu můžete vložit jako součást kontextu zadání).
Proces je adaptivní: na základě nalezených informací může agent dynamicky měnit dotazy, zaměřit se na slibnější směry a vyplňovat mezery ve znalostech, a to bez nutnosti zásahu uživatele.
Například společnost Google pro svůj model Gemini vyvinula techniku „query fan-out“, která umožňuje rozdělit dotaz na dílčí témata a provést stovky vyhledávacích dotazů současně. Díky tomu proniká do hloubky webu efektivněji než tradiční vyhledávač.
Některé nástroje navíc umožňují volat i jiné agenty než jen pro hledání zdrojů – například provést analýzu číselných dat pomocí funkce Code Interpreter (tj. agent si v Pythonu napíše kód, který data zpracuje, a výsledek pak použije v dalším kroku). Přes rozhraní MCP je možné připojit i další zdroje dat, například interní podnikové systémy nebo vlastní soubory.
3. Kritická syntéza a ověřování
Shromáždění dat je pouze polovina práce. Následuje klíčová „myšlenková“ fáze, v níž AI „čte“ a analyzuje veškerý sebraný materiál. Extrahuje důležitá fakta, porovnává různé úhly pohledu, identifikuje rozpory mezi zdroji a hodnotí jejich důvěryhodnost. Nedůvěryhodné, zastaralé či vyvrácené informace jsou vyřazeny, aby neovlivňovaly výstup.
I v této fázi může agent zjistit, že mu chybějí klíčové informace. Vrátí se proto k předchozímu kroku, položí doplňující otázky a doplní chybějící data. Takto může proběhnout i několik desítek kol sběru a syntézy, dokud agent nemá zodpovězeny všechny otázky a podotázky.
4. Strukturovaný výstup
Posledním krokem je prezentace syntetizovaných poznatků ve formě koherentní a dobře strukturované zprávy. Výstupem není jen text v chatu, nýbrž ucelený dokument – často s úvodem, hlavní částí, závěrem, nadpisy, tabulkami a podrobnými citacemi.
I zde se projevují odlišné filozofie. Gemini produkuje velmi formální zprávy připomínající výzkumné práce, s číslovanými kapitolami a shrnutím pro management (‚executive summary‘). ChatGPT volí méně formální, ale přehlednou strukturu, kde jsou klíčové poznatky zvýrazněny tučně pro rychlé čtení. Perpexity někdy do výstupů přidá i grafy a podobně.
Některé systémy ve výsledné zprávě explicitně upozorní, narazí-li na protichůdné informace, a pokusí se vyvodit, která data jsou pravděpodobně přesnější. Důvěru posiluje důsledné citování zdrojů u každého tvrzení, což uživateli umožňuje snadno ověřit původ informací.
Tento vícekrokový agentní proces funguje jako jakési „lešení“ pro základní schopnosti jazykového modelu. Zatímco samotný model může mít s řešením vysoce komplexního úkolu potíže, rámec problém rozkládá na sekvenci jednodušších kroků (např. „formuluj vyhledávací dotaz“, „extrahuj klíčová fakta z textu“, „porovnej dva zdroje“), které model dokáže spolehlivě vykonat. Sofistikovanost a výkonnost „Deep Research“ tedy závisí nejen na schopnostech podkladového modelu, ale i na kvalitě orchestrace celého procesu.
Koho by volily ChatGPT a další AI nástroje?
Mým dnešním úkolem tedy bylo vytvořit relativně jednoduché zadání, něco, co jsem byl schopen vymyslet a napsat během minuty na školení a na čem jsme se s dvaceti lidmi z různých profesí shodli, že je férové, nikomu nenadržuje, nesnaží se nic podsouvat.
Disclaimer: jsem totiž řadový člen Pirátské strany, nechtěl jsem, aby šlo jednoduše výstupy odsoudit s tím, že jsem je nějak „ohnul“. Měl jsem vypnuté i veškeré personalizace, můžete si tak sami prompt vyzkoušet, jestli vám dává přibližně stejné výstupy.
Použitý prompt byl tedy následující:
Zanalyzuj všechny politické strany v České republice, které mají šanci dostat se teď do parlamentu, jejich renomé, historii, kauzy, programy. Zamysli se nad výzvami, které budou zásadní pro Českou republiku v následujících 4 letech. Představ si, že jsi občan ČR, kterému záleží na budoucnosti ČR, a vytvoř analýzu, koho bys na základě takové hluboké úvahy volil a proč.
Určitě nejde o dokonalé zadání, to ani nebylo cílem, v rámci školení jsme řešili samotnou funkci Deep research, nebyl jsem tam jako volební agitátor.
V reálném světě navíc nerozhodnuté voliče zajímá ne koho by volilo AI, ale koho by volilo AI na jejich místě – každý máme nějaké své sobecké motivy – jiné potřeby má 18letý student, jiné 30letá žena co chce založit rodinu, jiné 50letý úspěšný podnikatel a jiné 70letý důchodce. Pakliže chcete použít AI jako svého volebního rádce, napište jim právě i něco o sobě, třeba i nějaké vaše základní názorové ukotvení.
Já se zde snažil být záměrně zcela neutrální. Pozor také na to, že zejména ChatGPT může odmítnout vám vyloženě říct, koho máte volit, lepší je tak tenhle analytický přístup.
Tak se pojďme podívat na výsledky. Nebudu je nijak hodnotit, aby to nevypadalo jako ovlivňování, pouze zde ke každému nástroji přidám tu část, kde kromě oné analýzy odpovídají, koho by volili a proč. Jediným zásahem je vytučnění názvu volené strany tam, kde ji nevytučnil sám nástroj. Vedle toho pak bude v PDF k dispozici celá analýza, tak jak ji nabízí každý nástroj ke stažení.
Porovnával jsem pouze placené verze všech těchto AI nástrojů, v případě, že šlo zvolit nějaký model, zvolil jsem ten nejpokročilejší v nabídce.
OpenAI ChatGPT Deep Research
Všechny nástroje měly stejné zadání s jednou drobnou výjimkou – jak už jsem psal, ChatGPT (a MS Copilot) Deep Research se téměř vždy zeptá na doplňující otázky a bylo tak tomu i tentokrát. Malinko jsem tak pro něj otázku upřesnil:
Odpověď ChatGPT:
Z pozice občana, kterému záleží na budoucnosti ČR, bych volil koalici SPOLU nebo Piráty s případnou podporou STAN. SPOLU díky své zkušenosti a realistickému programu může stabilizovat ekonomiku a pokračovat v modernizaci infrastruktury. Piráti přinášejí prvek transparentnosti, digitalizace a občanských práv. STAN by mohl doplnit koalici o regionální rozvoj a inovace, pokud se mu podaří obnovit důvěru po Dozimetru. Naopak bych se vyhnul hlasu pro ANO kvůli korupčním aférám a nejasnému financování slibů a pro SPD kvůli krajně pravicovým tendencím a riziku izolace ČR. Koalice Stačilo! či Motoristé sobě postrádají realistický program a dostatečnou kredibilitu.
OpenAI ChatGPT Deep Research 2.10.2025
Google Gemini Deep Research
Po zvážení všech pro a proti se mé rozhodování zužuje na volbu mezi SPOLU a Piráty. Je to volba mezi „menším zlem“, mezi stagnující, ale předvídatelnou jistotou a riskantnější, ale potenciálně přínosnější změnou.
SPOLU představuje stabilitu a garanci pokračování prozápadního kurzu. Jejich vládnutí však bylo málo inspirativní, komunikace arogantní a výsledky v mnoha oblastech polovičaté. Piráti nabízejí naději na skutečnou modernizaci státu, boj s korupcí a větší otevřenost politiky. Rizikem je jejich relativní nezkušenost a otázka, zda by dokázali své ambiciózní plány prosadit v komplexním politickém prostředí.
Nakonec bych se přiklonil k volbě České pirátské strany. Můj hlavní důvod je prostý: v současné politické situaci, kdy je největší hrozbou pro demokracii cynismus a naprostá ztráta důvěry občanů v politiku jako takovou, se integrita a transparentnost stávají klíčovými, nenahraditelnými hodnotami. Piráti, navzdory všem svým chybám a nedostatkům, jsou v tomto ohledu nejdůvěryhodnějším subjektem na politické scéně. Jejich program, ač ambiciózní, se alespoň pokouší řešit skutečné, strukturální problémy státu. Jejich pevné proevropské a liberální ukotvení je pro mě zárukou, že se země nevydá cestou autoritářského populismu po vzoru Maďarska či Slovenska. Volba Pirátů je pro mě investicí do dlouhodobé kultivace politického prostředí a sázkou na to, že je možné dělat politiku jinak – otevřeně, transparentně a s vizí. Je to volba naděje na změnu proti volbě unavené a vyčerpané jistoty.
Google Gemini Deep Research 2.10.2025
Anthropic Claude
Závěr: Tvrdá volba, ale jasná
Grok Deep Research 2.10.2025
Volím demokracii. Volím Západ. Volím dlouhodobou vizi před populismem.
Volím vládní koalici (SPOLU nebo STAN), navzdory jejich nedostatkům.
Protože alternativa – ANO s extremisty a komunisty – je nepřijatelné riziko pro budoucnost mých dětí.
Česká republika potřebuje reformy, ne populistické sliby. Potřebuje zodpovědnost, ne lži. Potřebuje demokracii, ne orbánizaci.
A to dostanu jen od vládní koalice. Není to ideální volba. Ale je to jediná správná volba.
3.-4. října 2025. Jdu volit. A volím budoucnost.
X Grok Deep Research
Jako občan, kterému záleží na budoucnosti – stabilní ekonomice, udržitelné energii, silné EU pozici a transparentní vládě – hodnotím strany podle jejich schopnosti řešit výzvy. ANO nabízí pragmatismus, ale riziko Euroscepticismu by mohlo oslabit export a bezpečnost. SPD a Motoristé představují extremismus, který by izoloval Česko. SOCDEM a Přísaha jsou příliš populistické bez jasného řešení. SPOLU je stabilní, ale kritizována za konzervativismus. STAN je solidní v lokálních záležitostech. Piráti se zdají nejlepší: Jejich program na transparentnost a zelenou inovaci odpovídá výzvám jako tranzice a anti-korupce, s pro-EU postojem pro geopolitickou stabilitu. To není absolutní, ale vyvážená volba pro budoucnost – uznávám složitost, kde žádná strana není ideální, ale priorita je udržitelnost a inkluzivita.
Microsoft M365 Copilot Deep Research
Microsoft ve svém Copilotu používá modely od OpenAI s tím že lze obvykle přepnout z výchozích (starších GPT-4o) na GPT-5, v Researcher agentovi tento přepínač chybí, nejsem si tak jist, jaký model byl použit, každopádně stejně jako OpenAI se ptal na doplňující otázky, opět jsem mu upřesnil otázku stran, které má brát v úvahu.
Microsoft mi také jako jediný při prvním pokusu po napsání většiny finální zprávy odepsal „Sorry, it looks like I can’t respond to this. Let’s try a different topic.“ a nedobral se závěru. Druhý pokus ale už vrátil odpověď, kterou cituji:
Po zvážení všech aspektů nejvíce odpovídá mým hodnotám koalice SPOLU, s Piráty v těsném závěsu. Proto bych volil koalici SPOLU (ODS–KDU–TOP 09). Hlavním důvodem je, že věřím v jejich demokratický a prozápadní kurs, oceňuji jejich zkušenost a kompetentnost ve vedení státu v těžkých časech 116. I když s některými kroky (např. stylem komunikace reforem) nejsem nadšen, považuji SPOLU za nejmenší riziko a naopak největší záruku stability. Můj hlas pro SPOLU je také hlasem pro pokračování nastaveného směru – spolupráce s EU/NATO, odpovědné hospodaření, podpora investic do infrastruktury a obrany 117.
Zároveň doufám, že v nové Sněmovně bude zastoupena i Pirátská strana – ideálně aby mohla s SPOLU spolupracovat. Kombinace konzervativní rozvahy SPOLU a progresivních nápadů Pirátů by podle mě Česku prospěla. Pokud bych měl preferenční hlas, dal bych ho třeba pirátskému kandidátovi na kandidátce Spolu – což nejde technicky. Každopádně volbou SPOLU de facto podporuji i to, aby Piráti případně s nimi opět vládli (protože si neumím představit jiný demokratický kabinet).
Shrnuto: Volil bych koalici SPOLU, protože chci, aby Česká republika pokračovala směrem západní demokracie s tržní ekonomikou, zároveň však apeluji na ně, aby nezapomínali na sociální rozměr a nutnost skutečně modernizovat stát – k čemuž mohou přizvat ke spolupráci právě Piráty. Věřím, že vláda vedená SPOLU, doplněná o další demokratické strany, nejlépe zajistí, že za 4 roky bude Česko ekonomicky silnější, bezpečné v mezinárodním kontextu a o něco modernější a spravedlivější oproti dnešku. A to je přesně výsledek, v jaký jako volič, kterému záleží na budoucnosti ČR, doufám.
Copilot: 2. 10. 2025
Perplexity Pro Research
Z pozice občana, kterému záleží na dlouhodobé prosperitě a stabilitě České republiky, se jeví jako nejodpovědnější volba pokračování koalice SPOLU + STAN, případně rozšířené o Piráty.
Důvody:
- Zkušenost s vládnutím: Dokázali stabilizovat zemi během energetické krize a ruské agrese
- Nejucelenější program: Mají nejkonkrétnější řešení pro bytovou krizi, energetickou bezpečnost a ekonomickou konkurenceschopnost
- Prozápadní orientace: Zajišťují bezpečnost ČR v rámci NATO/EU
- Nejmenší korupční rizika: I přes bitcoinovou kauzu mají nejčistší štít
- Demokratické hodnoty: Respektují právní stát a svobodu médií
Rizika této volby:
- Pomalejší řešení sociálních problémů
- Možná nedostatečná pozornost k demografické krizi
- Pokračující byrokratické problémy
Alternativní scénář: Koalice by mohla zahrnout i Piráty, kteří by přinesli digitalizační expertízu a protikorupční agendu, což by pomohlo řešit byrokratické problémy.
Nejhorší scénář pro ČR: Vláda ANO s podporou SPD nebo Stačilo!, která by ohrozila demokratické hodnoty, prozápadní orientaci a moderní ekonomickou transformaci země.
Česká republika stojí před historickým rozhodnutím – zda pokračovat v moderní evropské transformaci, nebo se obrátit k populistickým řešením, která by mohla ohrozit její dlouhodobou prosperitu a bezpečnost.
Perplexity Pro Research: 2. 10. 2025
Jste rozhodnuti, nebo se poradíte AI?
Za pár hodin se otevírají volební místnosti. Věřím, že mým čtenářům nemusím vysvětlovat důležitost volby pro naši společnou budoucnost. Stále však i v tuto chvíli možná 10-20 % z vás váhá nad tím, kterou ze dvou či tří stran zvolit – a samozřejmě nemá moc smysl se ptát lidí kolem sebe, když jejich potřeby a vidění světa se od těch vašich mohou lišit.
Možná není tak špatný nápad přizvat si nezávislého arbitra – AI. Vyberte si váš oblibený AI nástroj (či klidně všechny), zapněte si funkci Deep Research. Napište mu podobný dotaz, jako jsem napsal já, přidejte pár informací o vás a tom, co je pro vás důležité.
A nezapomeňte – stále je možné registrovat se na má AI školení s dotací. Nyní řeším prosincové termíny, říjen a listopad jsou již kompletně plné. Jestli ještě nemáte alespoň předběžnou registraci, posledních několik týdnů máte šanci se registrovat.