V sobotu večer lidé v Austinu fotili a sdíleli záběry světelných paprsků, které se promítaly do noční oblohy z opuštěné elektrárny Seaholm. Většina nevěděla, co se děje. Uvnitř Elon Musk právě oznamoval projekt, který sám označil za „s přehledem nejepičtější projekt výroby čipů v historii.“
Nezveličoval – nebo přinejmenším čísla za ním nezveličují. Terafab je společný podnik Tesly, SpaceX a xAI s cílem vyrábět jeden terawatt (1 bilion wattů) výpočetního výkonu ročně. Celá dnešní světová výroba AI čipů se pohybuje kolem 20 gigawattů ročně. Terafab by byl padesátkrát více.
Proč to vlastně Musk staví
Musk na pódiu poděkoval svým dodavatelům – Samsungu, TSMC a Micronu – a hned nato vysvětlil problém jednou větou: existuje maximální rychlost, jakou jsou ochotni expandovat, a ta rychlost je mnohem nižší, než potřebuje. „Buď tedy Terafab postavíme, nebo čipy mít nebudeme. A čipy potřebujeme. Takže Terafab postavíme.“
Tohle není jen Muskovo nadšení. Situace na trhu s pokročilými čipy je skutečně vyhrocená. TSMC – lídr s přibližně 72% podílem na výrobě pokročilých čipů – má kapacity 3nm i 2nm na rok 2026 vyprodané na 100 %. Apple si rezervoval většinu počáteční kapacity 2nm procesu. Nvidia má alokace na roky dopředu. Podle samotného TSMC je poptávka po pokročilých procesech třikrát vyšší než kapacita.
Samostatnou kapitolou je HBM paměť (High Bandwidth Memory) – speciální typ paměti, bez které moderní AI čipy jednoduše nefungují. Předseda SK Group, která vlastní největšího světového výrobce HBM SK Hynix, v polovině března prohlásil, že nedostatek waferů bude trvat minimálně do roku 2030 a poptávka přesahuje nabídku o více než 20 %. Stavba nové továrny trvá 4–5 let, takže rychlé řešení neexistuje.
O omezené kapacity přitom soupeří úplně všichni – Nvidia, Google, Meta, Microsoft, Amazon. Tesla a xAI v tomto závodě nijak zvlášť zvýhodněni nejsou. „Pokud sečtete všechny fabriky na světě dohromady,“ řekl Musk, „tvoří jen asi 2 % toho, co potřebujeme.“
Navíc se teď rýsuje další problém v důsledku války v Iránu – kritický nedostatek hélia, které je vedlejším produktem při těžbě ropy, zároveň fakticky nenahraditelné ve výrobních linkách moderních čipů. Zásoby jsou jen na pár měsíců.
Továrna, která nikde na světě neexistuje
Terafab má být víc než jen velký fab (semiconductor fabrication plant). Muskův plán je mít pod jednou střechou celý výrobní řetězec: návrh čipu, výroba litografických masek, samotná výroba (logika i paměť včetně HBM), pokročilé balení a testování. Dnes každý z těchto kroků probíhá jinde – návrh v USA, masky v Japonsku, wafer na Taiwanu, HBM paměť v Koreji, balení zpátky na Taiwanu nebo v Malajsii.
„V jedné budově dokážeme vytvořit masku, vyrobit čip, otestovat ho, udělat novou masku a mít neuvěřitelně rychlou rekurzivní smyčku pro zlepšování designu,“ popisoval Musk. „Co vím, tohle nikde na světě neexistuje.“
Kdybychom tomu měli uvěřit, mohlo by to dramaticky zkrátit iterační cykly při vývoji nových čipů. Dnes jeden cyklus návrh–test–přepracování u předního výrobce trvá měsíce. Musk tvrdí, že tohle by šlo řádově rychleji.
Terafab bude cílit na 2nm proces – nejpokročilejší, který v roce 2026 vstupuje do komerční výroby. Vyrábět má dva typy čipů: inferenční čipy AI5 (nástupce dnešního AI4) pro roboty Optimus a vozidla Tesla, a čipy D3 speciálně navržené pro orbitální AI satelity.
Umístění by mělo být v North Campus u Giga Texas v Austinu. Sawyer Merritt, jeden z nejvlivnějších Tesla novinářů, odhaduje velikost v plném rozvoji na přibližně 10 km2) – asi desetkrát větší než Giga Texas (1300 fotbalových hřišť, 1,5× větší než celé letiště Václava Havla, zhruba společná rozloha Prahy 1 a 2). Energetické nároky by přesahovaly 10 GW. Odhadované náklady jsou 20–25 miliard dolarů, přičemž finanční ředitelka Tesly přiznala, že tato suma zatím není zahrnuta v investičním plánu na rok 2026 – který sám o sobě přesahuje 20 miliard.
Proč roboti potřebují tolik čipů
Tady přichází číslo, které se v komentářích dost přehlíží. Musk říká, že humanoidní roboti budou vyráběni 10 až 100× více než auta. Světová výroba aut je přibližně 100 milionů ročně. Muskova predikce pro humanoidní roboty: miliarda až 10 miliard kusů ročně. Každý robot potřebuje vlastní výkonný AI čip. Inference čipy pro roboty Optimus jsou proto pravděpodobně tou největší částí celé Terafab rovnice – před auty i satelity.
Popravdě tady dost kroutím hlavou – Musk byl vždy megaloman, ale 1-10 miliard humanoidních robotů? Za rok? Přijde mi, že tohle není jen jeho obvyklé přehánění, ale že je tady mimo o několik řádů (robotů Optimus má v plánu vyrábět 1 milion ročně, všech humanoidních robotů se ročně aktuálně vyrábí řádově 2 desítky tisíc, téměř všechny v Číně, viz můj nedávný tweet níže). Nevím, proč by měl mít každý člověk na světě každoročně nového „svého“ humanoidního robota. Co by dělal nebo kdo by ho platil?
Čipy pro vesmír jsou pak jiná kategorie úplně: musí přežít vysokoenergetické ionty, fotony a akumulaci elektronů. Mají běžet při vyšší teplotě než pozemské čipy, aby se minimalizovala hmotnost chladičů. Musk odhaduje asi terawatt výpočetního výkonu na orbitě oproti 100–200 gigawattům na zemi.
Fyzikální limit planety
Toto je část Muskovy přednášky, která zní jako science fiction – ale matematika za ní sedí.
Celková americká výroba elektřiny je přibližně 0,5 terawattu. Terafab chce vyrábět čipy pro 1 TW výpočetního výkonu ročně. Aby bylo kde ty čipy napájet, nemůžou být na zemi. Tečka.
Vesmír má pro AI výpočty 4 konkrétní výhody.
- Energie: slunce svítí téměř nepřetržitě, bez atmosférického útlumu, bez střídání dne a noci*. Solární panely na orbitě mohou být neustále namířené směrem ke slunci a zachytí nejméně pětkrát více energie než na zemi.
- Nižší cena samotných panelů – nepotřebují těžké sklo ani rámy proti počasí (i když to budou asi drobné ve srovnání s náklady na vesmírné provedení).
- Chlazení: radiátor pracuje pasivně (výhradně tepelným zářením, žádná konvekce ani vedení není možná, protože je tam vakuum), teplota kosmického pozadí je –270 °C, žádná chladicí věž, žádná voda.
- Škálovatelnost: žádná omezení lokalit, žádní nespokojení sousedé, žádná přetížená elektrizační soustava.
* Poznámka – pro aplikace vyžadující jako zde neustálé nasvícení sluncem, se používá tzv. sluncem synchronní oběžná dráha (Sun-Synchronous Orbit – SSO) s téměř polární inklinací (cca 97–99°) podél hranice mezi úsvitem/soumrakem ve výšce nejčastěji 800-1000 km (přibližně 2× výše než Starlink). Eklipsa (zatmění Zemí) je minimální nebo velmi krátká – často jen několik minut za oběh, nebo v určitých obdobích roku žádná.
„Myslím, že náklady na AI ve vesmíru klesnou pod náklady pozemského AI za 2–3 roky,“ řekl Musk. Klíčovým dopravním prostředkem je Starship – ve verzi V4 s kapacitou 200 tun nákladu na oběžnou dráhu. Pro terawattový výpočetní výkon na orbitě je potřeba dostat tam přibližně 10 milionů tun nákladu ročně (Musk již dříve vyhlásil dlouhodobý cíl až 10 tisíc Starshipů ročně, teď jich vyrábí a posílá do vesmíru „jen“ desítky).
Na prezentaci Musk ukázal vizualizaci prvního satelitu, pracovně nazvaného Minisat – 100kilowattová platforma se solárními panely a chladicím radiátorem. Radiátor je překvapivě malý v poměru k panelům. SpaceX má zkušenosti s tepelným managementem z více než 10 000 satelitů Starlink, takže nejde o neznámé území. Budoucí satelity by měly dosahovat výkonu v megawattech a celá konstelace propojená přes Starlink by fungovala jako obří distribuovaný superpočítač.
A co přijde po Terafabu?
Musk se v Austinu u Terafabu nezastavil. Dalším krokem je Petafab – tisícinásobek Terafabu – a k tomu je potřeba Měsíc.
Důvod je čistě fyzikální: Měsíc nemá atmosféru a má jen šestinu zemské gravitace. Z jeho povrchu lze náklad urychlit na únikovou rychlost čistě elektromagneticky, bez raket. „Chci se dožít elektromagnetického urychlovače na Měsíci. Protože to bude neuvěřitelně epické,“ řekl Musk.
Tohle je Kardashevova škála v praxi – fyzikální způsob hodnocení civilizací podle toho, kolik energie dokážou využít. Typ 1 využívá energii své planety, typ 2 energii své hvězdy, typ 3 energii galaxie. Dnes jsme ani ne typ 1. Vesmírný Terafab (a budoucí Petafab) je malý krok k typu 2.
Nadšení komunity, skeptičtí analytici
Komunita kolem Tesly a SpaceX reagovala předvídatelně. Farzad, populární Tesla analytik a YouTuber, napsal: „Čím více o Terafabu zjišťuji, tím více mě z toho třeští hlava. Nemyslím si, že lidé chápou, jak šíleně bláznivý tento projekt je.“ Na predikčních trzích Polymarket vyskočila pravděpodobnost SpaceX IPO přes 2 biliony dolarů na 55 % – trh čte Terafab jako projekt, který zvedne hodnotu SpaceX před očekávaným vstupem na burzu.
Analytici jsou podstatně odměřenější. Stacy Rasgon z Bernstein Research řekl pro Business Insider: „Je to rozhodně kontroverzní věc. Mám podezření, že tohle je ve skutečnosti těžší než posílat rakety na Mars.“
Electrek publikoval kritickou analýzu a vzpomněl na Battery Day 2020 – tehdy Musk sliboval 4680 články, 100 GWh kapacity do roku 2022, cenu baterií dolů o 56 % a elektromobil za 25 000 dolarů. Pět a půl roku poté je program stále výrazně za původními plány. Electrek také upozorňuje, že Tesla přišla o klíčové odborníky na čipy: Jim Keller odešel v roce 2018, Ganesh Venkataramanan (vedl projekt Dojo) v roce 2023, Peter Bannon (šéfarchitekt veškerého vlastního křemíku) odešel po zrušení projektu Dojo v srpnu 2025. Tesla teď nabírá lidi na pozice, které jinak vyžadují desítky let institucionálního know-how.
Jensen Huang z Nvidie – člověk, který rozumí polovodičovému průmyslu lépe než většina lidí na planetě – varoval Muska v listopadu 2025: „Výroba pokročilých čipů je extrémně obtížná. Dosáhnout toho, co dělá TSMC, je prakticky nemožné.“ Huang má nepochybně obří zájem na tom, aby výroba čipů v USA fungovala, ale zároveň zde mu může vyrůst obří konkurent (resp. přijde o významného zákazníka).
Takže – věřit, nebo ne?
Přímá odpověď: záleží, které Muskovy projekty si vyberete jako referenci.
Terafab zatím existuje jako oznámení, vizualizace a kus pozemku vedle Giga Texas, kde bylo vidět stavební aktivity. Podrobný harmonogram zveřejněný není. Odhadovaných 20–25 miliard zatím není ani v investičním plánu.
Zároveň je důvod, proč to neodbývat jako Muskovo další sci-fi vystoupení. Terafab není jen vize nebo „powerpointware“ – je to kapitálový závazek. Problém, který řeší, je skutečný: Tesla, SpaceX i xAI jsou závislé na třech externích dodavatelích, jejichž kapacity jsou obsazeny, ceny rostou a alokace jdou přednostně k větším zákazníkům. Vertikální integrace – vlastnit celý výrobní řetězec – je přitom Muskova ověřená strategie u Tesly (vlastní motory, baterie, software, nabíjecí síť) i u SpaceX (vlastní motory, rakety, satelity).
Je-li správnou analogií Battery Day, Terafab přijde s výrazným zpožděním a původní ambice nenaplní. Je-li správnou analogií znovupoužitelné rakety nebo Starlink – projekty, které odborníci označovali za nemožné nebo ekonomicky nesmyslné – pak Terafab změní odvětví.
Pravda bude pravděpodobně někde mezi tím. A odpověď budeme znát nejdříve za 3–5 let.
Ale Tesla už teď ročně vyrábí 2 miliony aut (v každém 2 či nově 3 čipy), chce vyrábět milion humanoidních robotů, další statisíce čipů potřebuje Musk do satelitů Starlink a neomezený počet jich spolkne jejich X AI. Tedy dohromady víc, než kolik vyrábí nejvýkonnějších čipů NVIDIA (>10× výkonnějších než jsou momentálně v Teslách). A k tomu paměti, kterých je také kritický nedostatek – Tesla tedy prostě musí továrnu na čipy udělat stůj co stůj, bez toho nebude moci vyrábět auta ani roboty.
Právě tahle obří vlastní spotřeba je silným argumentem pro vlastní výrobu – výkonné čipy od Nvidia stojí dnes tolik, kolik celá Tesla či špičkový humanoidní robot (a Nvidia má na nich skoro 90 % marži). A protože chce mít Musk nové čipy 10× výkonnější, tedy téměř na úrovni těch od NVIDIA, ale asi s menší spotřebou, nemohl by je nikdy kupovat. A zároveň ale pakliže si je bude sám vyrábět za desetinu ceny, tak jiný výrobce aut či humanoidních robotů nebude schopen konkurovat (ať už výkonem, nebo cenou).
Mnohem větší otazník tak vidím nad vizí s AI ve vesmíru (resp. nad jejím rozsahem). Tady už ale Musk ukázal, že jej není radno podceňovat, to co dokázal se SpaceX a Starlinkem opakovaně v minulosti ztrapnilo nedůvěřivé kritiky.
I bez toho by to byla revoluce – když by měl každý ve své Tesle hypervýkonný AI čip (a Starlink pro konektivitu), pak by z milionů takových aut mohla být i obří distribuovaná výpočetní síť k dispozici 95 % času, kdy zrovna auto nejede a má dost energie.
Musk v Austinu na závěr řekl: „Přidejte se k nám na této cestě a pomozte nám navrhovat a vyrábět neuvěřitelné čipy. Terawatt (vesmírných) lodí, terawatt solární energie a 10 milionů tun nákladu na orbitu ročně.“
Skromné cíle jako vždy.