Když jsme s kolegy připravovali letošní ročník celostátní soutěže Nachytej AI (o které jsem vám detailně psal už dříve), tušil jsem, že adopce umělé inteligence v českém školství nabírá na obrátkách. Ale data, která jsme představili na tiskové konferenci 28. května 2026 v Praze, překvapila i mě samotného.
Jako jeden z organizátorů, garantů a hodnotitelů této soutěže jsem měl možnost nahlédnout přímo pod pokličku unikátního výzkumu, za kterým stojí organizace EDU-AI a technologický lídr Samsung. Do dotazníkového šetření se v druhé polovině května zapojilo 86 vyučujících základních a středních škol. Nešlo o plošný průzkum, ale o cenný kvalitativní vhled do hlav progresivních kantorů, kteří se inovací nebojí. Co přesně nám tato sonda ukázala?
Celou tiskovou konferenci symbolicky a velmi trefně odstartoval doc. RNDr. Antonín Jančařík, Ph.D., děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (a od včerejška profesor, gratuluji) a zároveň jeden z odborných garantů naší soutěže. Jeho úvodní slova dala celému tématu jasný a vysoce důvěryhodný rámec:
„AI se ve školách nejrychleji prosazuje tam, kde učitelům okamžitě šetří čas – při přípravě hodin, materiálů, testů nebo prezentací. Zároveň ji ale stále častěji používají i žáci, a právě tam se naplno ukazuje hlavní výzva: naučit se s AI pracovat bezpečně, smysluplně a poctivě. Školy potřebují jasná pravidla, praktické příklady a podporu, aby AI nebyla náhradou za učení, ale nástrojem, který učení skutečně posouvá.“
A přesně v tomto duchu se nesla i tvrdá data z průzkumu.
Kde se AI používá nejčastěji
Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že umělá inteligence funguje pro učitele především jako brutálně efektivní „šetřič času“. Nejsilnějším výstupem šetření je heatmapa, která ukazuje intenzitu používání v různých částech pedagogické práce.
Vzorec je velmi stabilní: AI se nejvíce zabydlela v přípravě výuky a ve vlastním profesním rozvoji učitelů (62 % respondentů ji při přípravě výuky používá pravidelně nebo každý den). Práce přímo s žáky v hodině je už také relativně běžná, ale zatím méně intenzivní. A jak z dat vidíme, hodnocení žákovských prací zůstává tou nejopatrnější a nejméně dotčenou oblastí.
Kdy AI dává smysl a co její využití brzdí
Když se podíváme na konkrétní činnosti, panuje mezi učiteli velká shoda na tom, kde AI aktuálně přináší největší hodnotu.
Nejčastěji sahají učitelé po jazykových modelech při tvorbě testů, pracovních listů a zadání (73 respondentů) nebo při přípravě prezentací a materiálů (63 respondentů). Obrovský a zatím ne plně vytěžený potenciál pak učitelé vidí v diferenciaci výuky – tedy v přizpůsobení složitosti textů a úkolů pro žáky s různými vzdělávacími potřebami.
Překážky pro využití AI
Co tedy brání ještě masivnější adopci? Bariéry, na které učitelé narážejí, nejsou překvapivě nijak ideologické. Netýkají se strachu z toho, že by je stroje měly nahradit.
Kantoři jsou nohama pevně na zemi. Zkrátka vědí, že velké jazykové modely občas rády „halucinují“, a proto je zdaleka největší překážkou obava o přesnost a spolehlivost výstupů (61 zmínek). Dalšími častými brzdami jsou prozaický nedostatek času na zkoumání nových nástrojů a strach o ochranu osobních dat. Jak se ukazuje, pouhé představení technologie nestačí. Školy nutně potřebují praktické scénáře, bezpečné prostředí a jasná pravidla.
Vyučující jsou při práci s AI obezřetní
Ačkoliv je nadšení pro generativní AI obrovské, u jedné otázky se učitelé jasně shodli na tom, že tudy cesta (minimálně zatím) nevede.
Čeští učitelé by umělé inteligenci nikdy nesvěřili:
- Osobní a citlivá data podléhající přísným pravidlům GDPR (40 zmínek).
- Finální hodnocení, známkování a rozhodování o úspěchu žáka (11 zmínek).
Učitelé si velmi dobře uvědomují, že za známku a hodnocení žáka nesou osobní, profesní i morální odpovědnost oni, nikoliv algoritmus.
Signifikantní rozdíly mezi respondenty-vyučujícími
Velmi zajímavý pohled se nám naskytne, když data rozdělíme podle toho, jak zkušení s AI samotní učitelé jsou.
Nejvýraznější rozdíly v tom, jak a k čemu se AI používá, nepanují mezi základními a středními školami, ale právě podle míry osobní zkušenosti učitele. Ti pokročilejší a zkušenější využívají nástroje výrazně šířeji. Nejsou jen „generátory pracovních listů“, ale používají AI mnohem častěji k již zmíněné diferenciaci výuky, automatizaci byrokracie a k poskytování osobní zpětné vazby žákům. Přesto platí, že ani zkušení uživatelé nejsou nekritičtí – bariéry spojené s obavou o přesnost u nich zůstávají stejné jako u začátečníků.
Telefony ve třídě: Brána k AI, nebo rušivý element?
Výrazným tématem na tiskovce bylo také to, jak se žáci k AI vlastně dostanou. Z průzkumu vyplynulo, že majorita zastoupených škol (85 %) používání mobilů umožňuje, byť většinou s jasně danými mantinely – nejčastěji na přímý pokyn učitele (72 %).
Mobilní telefony se tak stávají řízeným kanálem k inovacím. Učitelé chápou, že plošné zákazy nefungují a že mnohem funkčnější je nová školní mantra: „Použij, přiznej, ověř“. Tedy dát dětem možnost AI využít, ale naučit je to transparentně přiznat a především výsledky poctivě zkontrolovat.
Nachytej AI: Když žáci tvoří budoucnost
Že to s tou naší mládeží není vůbec špatné, potvrdila data z naší soutěže Nachytej AI. Hodnotili jsme letos úctyhodných 214 dokončených projektů. Děti nejčastěji tvořily prezentace a kvízy (40 %), bavily je role-play rozhovory s umělými osobnostmi (32 %) a pracovaly s generováním multimédií (26 %).
Některé týmy ale dokázaly navrhnout úžasné funkční aplikace a co víc – cíleně testovaly, jak snadno AI halucinuje a generuje přesvědčivé dezinformace. Ukazuje se, že účast v podobných soutěžích funguje jako dokonalý akcelerátor dovedností pro studenty i samotné kantory.
Přímo na tiskové konferenci navíc své práce osobně prezentovaly i tři školní týmy z řad finalistů soutěže. Bylo fantastické vidět tyto mladé talenty a jejich výtvory v akci. Jejich projekty si mimochodem můžete sami proklikat a vyzkoušet:
- AI Finance: Velmi povedená edukační webová aplikace navržená jako finanční mentor pro bezpečné pochopení ekonomiky a financí.
- ATOMICA: Interaktivní webová stránka zaměřená na chemii, zahrnující periodickou tabulku s 3D prvky, sloučeninami a chemickými dějinami.
- SAVCI-RAP: Někdy i výuka biologie (v tomto případě poznávání savců) může mít i neskutečný „flow“ díky chytlavé AI generované písničce.
A to je jen malá ochutnávka. Pokud vás zajímá, co všechno naši žáci s využitím AI nástrojů dokázali, vřele doporučuji prohlédnout si kompletní galerii oceněných projektů a vítězů na stránkách soutěže.
AI na vlastní kůži: Samsung Galaxy AI Roadshow
Diskutovat o umělé inteligenci od katedry je jedna věc, ale dostat ji fyzicky do rukou žáků a učitelů je věc druhá. A právě tady na tiskovce silně rezonoval přístup našeho partnera.
„Ve školách dnes vidíme velký zájem o praktické využití AI, ale zároveň i potřebu jasných pravidel a digitální gramotnosti. Kritické myšlení a schopnost ověřovat informace budou s rozvojem generativní AI ještě důležitější než dřív. Proto se dlouhodobě zaměřujeme na vzdělávací aktivity, které pomáhají studentům i učitelům využívat AI zodpovědně a kreativně,“ vysvětlil přímo na tiskové konferenci Petr Holý, technický školitel společnosti Samsung.
(Mimochodem, tento důraz na smysluplné zapojení umělé inteligence do výuky skvěle rezonuje i s dalším nedávným výzkumem o tom, zda má být AI pro studenty spíše asistent nebo trenér, a proč její nevhodné použití může zhoršovat známky. Pokud vám toto téma uniklo, psal jsem o něm detailně před pár dny zde.)
Samsung na to v českých školách jde ryze prakticky přes svůj edukativní program Samsung Galaxy AI Univerzitní Roadshow. Nejde o žádné suché přednášky z PowerPointu; experti ze Samsungu vyjíždějí přímo do škol s kufry plnými nejmodernějších zařízení. Během interaktivních workshopů se žákům i učitelům do rukou dostanou smartphony a tablety s integrovanou sadou funkcí Galaxy AI.
Přímo ve třídě si tak všichni zkoušejí, jak umělá inteligence funguje v běžném životě. Učí se bleskově shrnovat dlouhé a složité texty do přehledných odrážek, testují simultánní překlady v reálném čase, objevují možnosti vyhledávání informací pomocí vizuálních gest na obrazovce nebo prozkoumávají pokročilé generativní úpravy fotografií. Roadshow tak školám ukazuje AI nikoliv jako vzdálený abstraktní cloud, ale jako každodenní, mocný a integrovaný nástroj, u kterého je třeba znát nejen jeho obrovské možnosti, ale i jeho limity. Právě tento „hands-on“ přístup je podle mě přesně tím, co české školství k rychlé a bezpečné adopci technologií aktuálně potřebuje nejvíc.
Umělá inteligence se ve školách stává stejným milníkem, jakým byl kdysi příchod internetu nebo Googlu. Výzva už neleží v tom, zda technologii používat, ale jak s ní pracovat poctivě a smysluplně. A jak jsem se mohl osobně přesvědčit, čeští progresivní učitelé i studenti jsou na velmi dobré cestě.