AI jako asistent, nebo trenér? Proč studentům zhoršuje známky a jak to učitel může změnit

Představte si, že máte před sebou těžký úkol z matematiky. Trápíte se s ním už dvacet minut. Otevřete ChatGPT, vyfotíte zadání a za tři vteřiny máte na obrazovce nejen správný výsledek, ale i bezchybný postup krok za krokem. Opíšete ho do sešitu, cítíte úlevu a máte pocit, že už látce rozumíte.

Nebo jiný scénář: Nahrajete svá nudná skripta do chytrého nástroje a on vám z nich vytvoří poutavý audio podcast, kde si o vaší látce povídají dva virtuální moderátoři, zatímco vy jedete tramvají. A váš učitel? Ten vám místo suchého výkladu o buňkách předloží detektivní sci-fi příběh vygenerovaný na míru vaší třídě, kde musíte záhadu vyřešit právě pomocí znalostí biologie.

Možné každodenní scénáře z milionů dětských (i vysokoškolských) pokojů a moderních tříd v sobě skrývá obrovský potenciál, ale i obrovskou past.

Propast mezi studenty a systémem: Co zjistil Samsung?

Zcela zásadní pohled do této reality přinesl loňský rozsáhlý průzkum společnosti Samsung (The State of STEM Education, 2024/2025) zpovídající 1039 učitelů ze Spojených států. Ten odhalil fascinující, ale i trochu alarmující trend: tempo, jakým generace Z a Alfa adaptují umělou inteligenci do svých projektů a učení, dalece předbíhá schopnost vzdělávacího systému na to reagovat. A to doslova. 

Ostatně Samsung už 16 let pořádá celosvětovou studentskou soutěž  STEM (Science, Technology, Engineering, and Mathematics) projektů Samsung Solve for Tomorrow, a u amerických studentských projektů podíl využívání AI za pouhé dva roky vzrostl ze 6 % na neuvěřitelných 42 %. 

Učitelé si tento trend velmi dobře uvědomují. Z průzkumu Samsungu jasně plyne, že drtivá většina (96 %) vnímá AI jako neoddělitelnou budoucnost vzdělávání a 53 % už AI nástroje ve třídě aktivně zkouší. Narazí ale na tvrdou bariéru: 97 % z nich přiznává, že jim chybí kvalitní zdroje, školení a metodika, jak tuto technologii bezpečně a smysluplně integrovat do výuky.

Mají pochopitelný strach z plagiátorství (20 %), z nedostatečného vlastního proškolení (15 %) i z toho, že se vytratí lidský kontakt. Paradoxně ale jen 5 % učitelů má obavu, že by je AI připravila o práci – vidí v ní totiž obrovský potenciál.

Chybějící pravidla a tápání v tom, jak s AI ve třídě pracovat, však u studentů prohlubují to, čemu výzkumníci z oblasti vzdělávání říkají past „falešného mistrovství“ (false mastery).

Past iluze: Proč se s volnou AI učíme hůř?

Nejvýmluvnější důkaz o tom, jak umělá inteligence dokáže při špatném uchopení sabotovat skutečné učení, přinesla nedávná rozsáhlá studie výzkumníků z Pensylvánské univerzity (Bastani, Bastani, Sungu et al., 2025, publikováno v PNAS). Experiment probíhal v Turecku na stovkách středoškoláků učících se matematiku.

Studenti byli rozděleni do tří skupin:

1. Tradiční skupina: Učila se klasicky bez AI.
2. Skupina s běžnou AI (Asistent): Měla k dispozici běžný ChatGPT, který na dotaz rovnou vypsal správné řešení a postup.
3. Skupina s AI Trenérem (Tutor): Měla speciálně nastavenou AI, která nesměla prozradit výsledek, ale dávala nápovědy a kladla navádějící otázky.

Výsledky při domácí přípravě byly ohromující:

Skupina s běžným Asistentem vyřešila o 48 % více příkladů než studenti bez AI. Skupina s AI Trenérem dokonce o 127 % více příkladů. Vypadalo to jako absolutní triumf technologie.

Pak ale přišel závěrečný test v lavicích, bez přístupu k technologiím. A bublina splaskla:

• Studenti, kteří se učili s běžným ChatGPT (Asistent), dopadli v testu o 17 % hůře než kontrolní skupina, která AI vůbec neměla.
• Studenti, kteří se učili s AI Trenérem, dopadli zhruba stejně jako kontrolní skupina (ale naučili se látku rychleji a lépe s ní interagovali).

„Když technologie automatizuje úkol, lidé přicházejí o cennou zkušenost. Uživatelé si z generativní AI vytvořili berličku a nenaučili se základním dovednostem.“ (Bastani et al., 2025)

Důkaz z dat: Jak AI formuje naši snahu (Student Engagement)

Proč k tomuto diametrálnímu rozdílu mezi Asistentem a Trenérem dochází? Zajímavý pohled do zákulisí tureckého experimentu nabízí analýza samotné komunikace studentů s umělou inteligencí. Výzkumníci měřili tzv. „zapojení studentů“ (student engagement) na základě průměrného počtu zpráv na jeden příklad a podílu konverzací, které nebyly jen povrchní (za povrchní se považovalo pouhé zkopírování zadání nebo přímá žádost „napiš mi výsledek“).

Data jasně ukázala, že design AI radikálně mění lidské chování:

• U běžného ChatGPT (Asistenta) se konverzace smrskla v průměru na pouhé 2 zprávy na příklad. Student vložil zadání, AI mu vygenerovala výsledek a tím proces skončil. Pouze zhruba 20–28 % konverzací mělo hlubší charakter.
• U ChatGPT nastaveného jako Trenér se situace radikálně lišila. Počet zpráv na jeden příklad postupně rostl ze 3,5 v prvních sezeních až k 5 zprávám. Studenti museli s AI diskutovat, hledat chyby ve svém vlastním postupu a odpovídat na doplňující otázky. Podíl hlubokých, analytických (nepovrchních) konverzací vyskočil na 40–50 %.

Ukazuje se tak jasná rovnice: správně nastavená AI studenty nenavádí k rychlému „odškrtnutí“ úkolu, ale naopak je nutí s problémem strávit více času a vyvinout větší kognitivní úsilí, což se propisuje do trvalejších vědomostí.

Kognitivní dluh a mozek na dovolené

Tento jev potvrzuje i studie z MIT Media Lab (Kosmyna et al., 2025), která sledovala mozkovou aktivitu pomocí EEG u dospělých studentů píšících eseje. Vědci zjistili, že skupina používající ChatGPT vykazovala při práci zdaleka nejnižší úroveň mozkové aktivity (kognitivního zapojení) ve srovnání se studenty využívajícími Google nebo těmi, kteří psali zcela sami. Vědci tento fenomén pojmenovali „kognitivní dluh“ (cognitive debt). Úvodní ulehčení práce si vybírá tvrdou daň v podobě ztráty schopnosti samostatně myslet.

Metafora mentální posilovny: Asistent vs. Trenér

Školu si nesmíme představovat jako továrnu na správné výsledky. Cílem školy není to, aby měl žák v sešitě napsaný správný výsledek rovnice – ten výsledek už lidstvo dávno zná. Škola je ve skutečnosti mentální posilovna. Cílem je námaha, kterou mozek u řešení vykoná. Odborně se tomu říká desirable difficulties (žádoucí obtíže).

• Když AI použijete jako Asistenta, je to, jako byste si do posilovny přivedli sluhu, který činku zvedne za vás. Úkol je splněn. Vy se u toho nezapotíte. Svaly vám ale nevyrostou.
• Když AI použijete jako Trenéra, sluha se mění ve špičkového kouče. Hlídá vám techniku, dává nápovědy, hecuje vás, ale dřít musíte vy. Jedině tak dochází k neuronovému růstu.

Konec školní nudy: Neurověda, dopamin a AI jako generátor zvědavosti

Předchozí odstavce mohly znít varovně. Znamená to, že by učitelé měli AI zakázat a vrátit se k tabuli a křídě? Právě naopak. Pokud je umělá inteligence správně nastavena (jako trenér) a pokud s ní pracuje učitel ve své přípravě, má superschopnost: umí na počkání generovat zvědavost a poutavost.

Průlomová studie z UC Davis (Gruber et al., 2014) odhalila klíčový mechanismus učení. Když v nás něco vzbudí zvědavost (například záhada, paradox nebo silný příběh), aktivují se mozková centra odměny a zaplaví mozek dopaminem. Tento dopamin přímo stimuluje hippokampus – centrum pro tvorbu dlouhodobé paměti.

Nejlepší na tom je tzv. „spillover effect“ (efekt přelití). Pokud učitel vzbudí zvědavost skvělým „hookem“ (háčkem) na začátku hodiny, mozek si díky dopaminové lázni mnohem lépe zakóduje a zapamatuje i ty nudné, faktické informace (vzorečky, data), které následují. Systematický přehled studií (IJECE, 2024) ukazuje, že přístupy stimulující zvědavost vedou k 25% nárůstu zapojení žáků a 30% zlepšení výsledků učení.

AI jako scenárista a herní designér vaší třídy

Historicky učitelé věděli, že mají učit poutavě, ale vymyslet pro každou hodinu gamifikovanou únikovou hru, detektivní zápletku nebo personalizovaný příběh trvalo hodiny. Dnes to AI zvládne za 30 vteřin. Výzkumy tvrdých dat ukazují, proč by to učitelé měli dělat:

1. Gamifikace (škola jako hra): Rozsáhlá metaanalýza (Frontiers in Psychology, 2023) zjistila u gamifikace mimořádně silný efekt na výsledky učení (Hedgesovo g=0.822, tedy kdyby průměrný žák v kontrolní skupině byl na 50. percentilu, průměrný žák v gamifikované skupině by byl přibližně na 79. percentilu. To je opravdu výrazný posun). Pokud AI učiteli vygeneruje bodovací systém, skryté „easter eggy“ v látce nebo systém odznaků, okamžitě roste motivace.
2. Storytelling (výuka příběhem): Studie „Vliv digitálního vyprávění příběhů na uchování a přenositelnost znalostí studentů“ publikovaná v roce 2024 recenzovaném časopise SAGE Open porovnávala klasické výukové video s videem, které mělo narativní (příběhový) rámec. Příběhová skupina měla drasticky lepší výsledky v testech paměti i v transferu znalostí na nové problémy. Příběhy totiž v mozku aktivují vizuální, sluchové i emocionální oblasti současně.
3. Časový paradox učitelů: Rozsáhlé studie (např. analýza Impact of AI Integration, 2024) ukazují, že integrací AI nástrojů se učitelům zkrátil čas na přípravu výuky v průměru o 40 % (z 10 hodin týdně na 6). Zásadní doporučení výzkumníků ale zní: Nešetřete tento čas pro sebe. Investujte ho do lidské interakce! Uspořený čas má učitel přesměrovat na diskuse ve třídě, okamžitou zpětnou vazbu a osobní mentoring – to, co AI neumí a co má na wellbeing a motivaci studentů největší vliv.

Multimodální revoluce: Síla chytrých podcastů, vizuálů a kvízů

Zcela novou a prokazatelně efektivní kapitolou je výše zmíněné multimodální učení – zapojení více smyslů a audia. Skvělým příkladem je Google NotebookLM nebo podobné RAG (Retrieval-Augmented Generation) systémy.

Zatímco běžný ChatGPT si občas vymýšlí (halucinuje), nástroje typu NotebookLM pracují na principu uzemnění (grounding). Vy (nebo učitel) do něj nahrajete vlastní skripta či poznámky a AI čerpá výhradně z nich. Na jedno kliknutí z nich vytvoří:

1. Audio Overviews (AI Podcasty): Systém vygeneruje profesionální podcast, kde si o vaší nudné látce povídají dva AI moderátoři. Odborné studie (Stadler et al., 2025; Zarb & Pirie, 2026) ukazují, že tento konverzační formát radikálně snižuje kognitivní zátěž. Mozek není zahlcen hutným akademickým textem a mnohem lépe pochopí „big picture“ (širší souvislosti).
2. Aktivní kvízy: Generování cvičných testů využívá tzv. testing effect, který prokazatelně zvedá retenci informací. Podobně fungují i Výukové kartičky Skvělá je možnost v případě špatné odpovědi na jedno kliknutí nejen získat správné řešení, ale požádat o vysvětlení, proč byla odpověď špatná.   
3. Interaktivní myšlenkové mapy:  Pomáhají vnímat klíčové aspekty problematiky v přehledně v souvislostech a jít postupně do hloubky.
4. Infografika, Prezentace a Videopřehled: Ne nadarmo se říká, že obraz dá za tisíc slov. Zapojení vizuálního rozměru, tedy další modality, pomáhá pochopit některé typy problémů  a vybavit si je. Mnozí lidé navíc vnímají obsah lépe vizálně a informace si vybavují v podobě mentálních obrazů

PRAKTICKÝ MANUÁL: Jak zapojit AI a zvednout výsledky i náladu

Zde je konkrétní návod, jak převést vědu do praxe třídy i dětského pokoje.

👩‍🏫 Pro učitele a lektory: Jak zničit nudu

Nejlepší využití AI pro učitele není generování testů ke čtení, ale generování zážitků. Zkuste tyto prompty:

• Záhada místo výkladu (Zvědavost): „Učím 8. třídu o francouzské revoluci. Nechci jim jen diktovat data. Vymysli pro začátek hodiny historickou záhadu nebo paradox, který je šokuje a vzbudí v nich zvědavost. Až pak přejdeme k faktům.“
• Narativizace (Storytelling): „Vysvětlujeme si dělení buněk (mitózu). Přepiš tento suchý biologický proces do podoby napínavého sci-fi příběhu, kde je buňka vesmírná stanice, která se musí evakuovat (rozdělit) před útokem viru.“
• Gamifikace: „Chci zopakovat vyjmenovaná slova po B. Navrhni jednoduchou týmovou hru do třídy, která má pravidla, systém bodování a drobnou zápletku, abychom udrželi ‚flow‘ a soutěživost.“
• Diferenciace (Úrovně na míru): „Zde je text z učebnice. Přepiš ho do 3 úrovní: 1. Zjednodušená pro žáky s poruchou učení. 2. Standardní. 3. Obohacená o složité detaily pro nadané žáky.“

🎓 Pro studenty a samouky:

• Nejdřív pot, potom bot: Pokud vám AI dá řešení ihned, váš mozek si ho neuloží. U matematiky vždy zkuste úlohu vyřešit sami. Promptujte: „Zde je můj postup výpočtu. Najdi, ve kterém kroku dělám chybu, ale neříkej mi správný výsledek. Jen vysvětli pravidlo, které porušuji.“
• Zkoušení místo čtení: Nech AI, ať ti z látky dává záludné otázky, chytá tě za slovo a počítá ti skóre.
• Multimodální nalejvárna s NotebookLM: Založ si notebook pro téma, které potřebuješ naučit – nahraj svoje těžko čitelné poznámky, učebnici, audionahrávku z přednášky … a přidej odkazy na zajímavé přednášky na YouTube či články k tématu. Nech si pak vygenerovat konverzační podcast na cestu autobusem do školy a cvičné otázky. 
• Finální BOSS (Offline test): Zavři počítač. Vezmi si gumovou kačenku (či jinou svou oblíbenou hračku) a vysvětli jí látku z hlavy svými slovy. Pokud to nedokážeš, neumíš to dost dobře, abys to zvládl vysvětlit ve škole.

👨‍👩‍👧 Pro rodiče:

• Nepouštějte k mobilům/tabetům a AI děti příliš brzy: Doporučení psychologů se dá shrnout do pravidla 3-6-9-12
  • Do 3 let — žádné obrazovky
  • Do 6 let — žádné vlastní herní konzole
  • Do 9 let — žádný internet bez dohledu
  • Do 12 let — žádný vlastní smartphone
• Kvalita > kvantita — společné sledování a povídání o obsahu je mnohem lepší než sólo používání. Obrazovky by neměly nahrazovat spánek, pohyb a reálné vztahy.
• AI v obýváku, ne v pokojíčku: Zvlášť u mladších dětí buďte u toho a učte je, jak se správně ptát. AI nesmí být „stroj na domácí úkoly“, ale partner pro debatu.
• Nechte AI, ať je zkouší: Místo abyste dítě po večerech zkoušeli ze zeměpisu vy (což často končí křikem), naučte dítě prompt: „Chovej se jako zábavný učitel zeměpisu a dávej mi po jedné otázky o státech Evropy. Pokud odpovím špatně, dej mi vtipnou nápovědu.“
• Zajímejte se o proces: Změňte otázky u večeře. Ptejte se dítěte: „Jak ti s tímhle projektem pomohla AI? Zkus mi teď svými slovy vysvětlit, jak jste k tomu výsledku došli.“
• Místo obrazovek a klávesnic, používejte hlas: Zapněte hlasového asistenta a nechte si dítě (nejdříve za vašeho dohledu) s AI povídat k nějakému tématu, či se jím zkoušet, tak jak byste to dělali vy. Skvělé třeba i na cesty autem, kdy se potřebujete soustředit na řízení.

Praxe ukazuje, že to jde: Nachytej AI 2026

Že smysluplné propojení mladé generace a učitelů pomocí AI není jen akademická utopie, jsem měl možnost vidět na vlastní oči v uplynulých týdnech.  Jako jeden z garantů a spoluorganizátorů jsem se podílel na letošním ročníku soutěže Nachytej AI, pořádané vzdělávací organizací EDU AI a minulý víkend jsem na Maker Faire  vyhlašoval výsledky.

V této soutěži jsme vyzvali učitele, ať svým studentům zadají za úkol vytvořit s AI výstup s nějakou vzdělávací hodnotou, nejlépe něco, co vysvětlí téma lépe než běžná učebnice a mnohý učitel. Ostatně psal jsem o ní před pár týdny.

Viděl jsem neskutečné nasazení dětí a nadšení učitelů, kteří AI nepoužívají jako „stroj na podvádění“, ale jako obrovský kreativní motor. Ukázalo se, že když dáme studentům i pedagogům správný rámec a pravidla hry, nedochází k žádnému kognitivnímu dluhu, ale vznikají špičkové inovativní projekty.

Aktuální ročník skončil, ale pro velký zájem učitelů jsme rovnou otevřeli možnost podávat další projekty, se kterými se budou moci účastnit soutěže příští rok.

Zmapujme českou realitu: Potřebujeme vaši pomoc v kabinetech!

Víme, že mnohým učitelům chybí metodika a podpora. Abychom mohli naše školy reálně podpořit, metodicky je vybavit a zjistit, co v praxi opravdu funguje (a na čem si naopak žáci a učitelé „vylámou zuby“), potřebujeme zmapovat realitu přímo v českých sborovnách.

Proto jsme se společností EDU-AI a s podporou společnosti Samsung a s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy připravili velký celonárodní dotazník (navazující i na iniciativy Nachytej AI) a obracíme se s velkou prosbou primárně na vás – na učitele, ředitele a vzdělavatele.

👉 Vyplňte prosím dotazník pro učitele na www.nachytejai.cz/dotaznik 👈

V dotazníku se ptáme přesně na to, co nás všechny v praxi zajímá. Budeme moc rádi za vaše upřímné zkušenosti. Zajímá nás například:

• Jaké využití AI při výuce považujete za nejvíc smysluplné – co se vám v poslední době nejvíc osvědčilo?
• Stalo se vám, že jste zkusil/a použít AI na projekt, ale vybouchlo to a kolegům byste to nedoporučil/a?
• Co byste AI při vzdělávání nikdy nesvěřil/a?
• Změnil/a jste za poslední rok v něčem názor na používání AI při vzdělávání?
• Jak máte při výuce nastavená pravidla v oblasti podvádění s AI?
• Jak dnes využíváte AI v oblastech jako je příprava hodin, hodnocení prací, nebo administrativa?
• Kdy podle vás dává použití AI ve výuce největší smysl?
• Jaké jsou pro vás největší překážky při zapojení AI do výuky (čas, strach, technologie)?
• Co by vám nejvíc pomohlo s integrací AI do výuky?

Výstupy z tohoto průzkumu neskončí v šuplíku. Poslouží jako reálný stavební kámen pro metodiky, které se k vám dostanou zpět.

Obrovská prosba na závěr: Máte kolegu v kabinetu, který s AI fantasticky experimentuje, nebo naopak někoho, kdo se jí bojí? Pošlete mu tento článek a odkaz na dotazník. Umělá inteligence je totiž jen zrcadlo. Pokud do ní vložíme lenost, zesílí naši hloupost. Pokud ji ale uchopíme my, rodičové a pedagogové, jako nástroj pro probuzení zvědavosti, dokážeme zesílit náš lidský potenciál a potenciál našich dětí na úroveň, která tu ještě nebyla.